Městečko Všeruby leží 15 km severozápadně od Plzně u silnice na Karlovy Vary v okolí Třemošenského potoka. Na území obce a jejích částí Chrančovice, Chrástov, Klenovice, Kokořov, Popovice a Radimovice trvale žije 1530 obyvatel.

Všeruby jsou prvně zmiňovány v roce 1212. Jedním z prvních písemně zmíněných vlastníků  byli Hrdibor a Vícemil Hroznatové. Nejvyšším bodem okolí je 464 m vysoký Martinský vrch. Na něm leží uprostřed hřbitova kostel sv. Martina, prvně připomínaný v roce 1175, jako součást původního románského hradu. Ten byl založen koncem 12. století pravděpodobně Hrdiborem z rodu Hroznatovců. Kostel byl spojen s palácem hradu dřevěnou lávkou, po které panstvo přecházelo. V pozdější době za vlády Josefa II.byl kolem původního hradního kostela založen hřbitov, který je zde dodnes. Bohužel hrad se do dnešních dní nedochoval.

Vlastí kostel sv. Martina obsahuje románskou tribunu, z té majitel oddělen od ostatních sledoval bohoslužbu. Na jižní straně lodi se dochoval románský portál. Dnešní presbytář je barokně přestavěný, sklenutý valenou klenbou. Oltář je raně barokní z 1. poloviny 17. století, doplněný sochami sv. Petra a Pavla.

Další významnou památkou Všerub je gotický kostel sv. Ducha na náměstí připomínaný již roku 1365. Při silnici na Kokořov stojí zděná kaple sv. Jana Nepomuckého z roku 1769.

V západní části obce stávala synagoga patřící ke zdejšímu židovskému ghetttu.
Severovýchodně od Všerub leží Židovský hřbitov, který byl založen kolem roku 1 700, následně byl několikrát rozšiřován až do současné velikosti 2 797 m² .
Celkem se zde nachází 345 náhrobků, v severní části jsou starší pískovcové náhrobky s hebrejskými nápisy, v mladší části se povalují poškozené novější náhrobky ze žuly s nápisy německými. Části mnoha náhrobků byly odcizeny a dochovaly se z nich pouze sokly. Jedná se o dosud patrné stopy nacistické devastace hřbitova z období 2. světové války, ale pravděpodobně i pozdějšího vandalismu. I přes toto výrazné poškození hřbitova je ve všech jeho částech dosud patrná geometrie řad, jichž lze napočítat asi 25. Hřbitov je obehnán zčásti torzovitou zdí z lomového kamene o původní výšce asi 150 cm, v západní části je patrné místo vstupní brány, která se však nedochovala.
Hřbitov byl zaměřen v roce 2011 pro MK ČR za účelem prohlášení za kulturní památku.

Chrančovice 

Ves s počtem 108 obyvatel o rozloze 339 ha se nachází 23 km severozápadně od Plzně. Poprvé je ves zmiňována v berním rejstříku v roce 1379, kdy byla ves a statek v majetku Dalibora. V té době zde již pravděpodobně stála gotická tvrz zmiňována v pozdější době. Na chrančovickém statku se zmiňují páni z Lipna, Zádubští ze Šontálu, kteří zde seděli do roku 1617. V roce 1684 kupují statek od pánů z Říčan Vídršpergárové z Vídršperka. O století později, v roce 1794 staví na místě původní tvrze Jan Václav Vídršpergár z Vídršperka zámek Chrančovice na obdélném půdorysu s mannsardovou střechou doplněnou o plechovou vížku s lucernou a cimbálem. Týž šlechtic vystavěl v roce 1776 nedaleko zámku kapličku zasvěcenou sv. Janu Nepomuckému. Zámek v roce 1909 nahradila nová moderní budova vilového charakteru. V socialistické éře sloužil hospodářský areál jako majetek Státního statku. O kapličku se v této době dlouho nikdo nestaral, proto na ní byl vydán demoliční výměr. Snahou několika nadšenců vedených Ing. Ludvíkem byla kaplička opravena a opět vysvěcena v neděli 27. 3. v roce 2011 otcem biskupem Mons. Františkem Radkovským.

 Chrástov

Ves Chrástov o rozloze 147 ha se nachází 24 km severozápadně od Plzně. V letech 1186 – 1239 patřila Kladrubskému klášteru. Později se ves dostala do světského držení a byl zde vystavěn poplužní dvůr s tvrzí. Na ní se připomíná ve 14. století jakýsi Němota. Část vsi patřila Líšťanskému faráři. V 16. století patřila ves ke Všerubskému panství, později byla připojena ke Chrančovickému statku.
Pod návsí protéká nepatrná vodoteč, jež napájí nevelký rybník na staré mapě zvaný „Hof teich“. Jeho severní břeh tvořil obrannou linii poplužního dvora stojícího hned nad ním. Z hospodářského dvora a tvrze se do dnešních dnů nic nedochovalo. U čp. 4 stojí výklenková kaplička. V historických pramenech se bohužel o ní nic nedovídáme.
Dnes je Chrástov spíše rekreační oblastí s nízkým počtem obyvatel s trvalým bydlištěm.

 Klenovice

Ves se poprvé připomíná v tzv. zakládací listině Kladrubského kláštera z 12. století. Avšak listina s prvním známým světským majitelem je až z roku 1269, kdy se uvádí Miloslav z Klenovic. Jeho synové Miloslav a Prosimír se uvádí v roce 1283. Další zmínka je až z let 1379, 1381 a 1383, kdy ves vlastní Sezema z Vrtby a roku 1406 Habart z Prostiboře. Poté se zde objevuje rodina Klenovců z Klenovic. Dále v roce 1446 vlastní Klenovice Habart ze Strochovic a v roce 1461 opět Habart ze S. tentokrát i se svým bratrem Evankem. Další bratři ze Strochovic Petr a Pankrác v roce 1530 prodávají ves, dvůr i tvrz Klenovice Oldřichovi z Říčan. To je také první zpráva o zdejší tvrzi. Oldřich z Ř. prodává Klenovice roku 1549 Šebestiánovi Markvartovi z Hrádku. Ten panství Klenovice připojuje k Bělé. Tvrz tak ztratila na významu a postupem času zchátrala a beze stopy zanikla. Dnes již nelze zjistit, kde stála.
Pod vsí v údolí Třemošenského potoka stojí obytné stavení čp. 15. pozůstatek někdejšího mlýna. Stával pod hrází obrovského rybníka s názvem Kühteich. Tento rybník sahal až po okraj paty stráně, při níž protéká potok Třemošná. Mlýn pod ním byl tedy rybničním mlýnem, k pohonu vodních kol využíval vodní sílu přiváděnou vantroky. Mlýn byl založen jako panský o 1 kole na svrchní vodu. Takto je uváděn v Berní rule z roku 1654. Později byl mlýn rozšířen, protože v Tereziánském katastru v roce 1757, v soupisu majetku za účelem zdanění, je uváděn mlýn o 1 kole na nestálé vodě jako pustý, zároveň s mlýnem o 2 kolech a stoupou. Později k mlýnu byla připojena i pila zvaná „jednuška“, jak vidíme na mapě stabilního katastru. Někdy později byl rybník natrvalo vypuštěn. Jeho někdejší existenci nám dosud připomíná vysoký val hráze bývalého rybníka. Na jeho místě při pravém okraji byl zbudován menší rybník, do něhož je přiváděna voda náhonem začínajícím asi 400 m proti proudu potoka. Asi 100 m před rybníkem byl vybudován jez, který reguloval přívod vody do rybníka. Poslední majitel mlýna byl Jan Schneider, jak nám prozrazuje soupis vodních děl z roku 1930. Mlýn tehdy má již jen 1 kolo na svrchní vodu s průtokem 0,142 m3 za vteřinu, o výkonu 5,16 koňských sil, tj. 3,8 kW, se spádem 4,2 m. Při obytném stavení je dodnes možné spatřit zděné základy mlýnice a zděné lednice s cihlami vyzděnými záklenky pro umístění vodorovných os mlýnských kol

 Popovice

Ves o rozloze 240 ha leží 24 km severozápadním směrem od Plzně. Poprvé je zmiňována v roce 1242, kdy ji vlastní Kojata z Popovic. V té době zde asi stojí poplužní dvůr s tvrzí. V roce 1379 patří Sezemovi, v roce 1441 Janovi z Malevic. Vrchnostenské sídlo zde zaniká v 16. století, kdy je ves připojena k Líšťanskému panství. Dnes není možné s určitostí říci, kde stával poplužní dvůr, můžeme se domnívat, že stával v severní části návsi. Zde stojí dlouhá budova obdélného půdorysu bývalého kravína.

V obci je několik pozoruhodných staveb – např. hrázděný dům v severní části návsi.

 Radimovice

Ves o rozloze 443 ha se dnes rozkládá na stráních po obou březích Třemošenského potoka. Historické jádro vsi se nachází po jeho levém břehu. V roce 2013 obec slavila 750. výročí od první písemné zmínky, kdy se připomíná v roce 1263 vrchnost Jindřich z Radimovic. V té době již asi stála v Radimovicích tvrz, na jejímž místě se dnes rozkládá velký hospodářský areál. Pod ním stával mlýn, jehož existenci nám připomínají již jen základy jezu v potoce, zbytky mlýnského náhonu lemovaného alejí stromů a relikty hráze někdejšího rybníčku zvaného Nadýmaček.Samostatná historie Radimovic se přestává psát v době, kdy se ves stává součástí Všerubského panství. V provozu zůstává pouze poplužní dvůr, na tvrzi nikdo nesídlí a časem zaniká beze zbytku.
Uprostřed návsi stojí kaplička sv. Trojice. Kaplička byla postavena v roce 1897 stavitelem Janem Alexem Hackerem na místě staré z roku 1787. Na existenci předchozí kapličky nás do jisté doby odvolával obraz (než byl odcizen), vymalovaný právě v témže roce, kdy byla kaplička postavena, tedy 1787. Na obraze byl německy psaný text v překladu znějící: „K větší slávě Boží a Panny Marie nechala tuto kapli se zvonicí postavit obec Radimovice vedená rychtářem Vítem Dienerem, Antonínem Fraudou, přísežným Vavřincem Willingerem, Antonínem Grollem, Antonínem Seemanem, Matyášem Wertanem 1787.“ Opis z obrazu se naštěstí dochoval v Soupisu památek z roku 1908. Zvonek o průměru 33 cm nacházející se v lucerně byl ulit známou plzeňskou zvonařskou firmou Pernerů již v roce 1740. Z toho je patrné, že zde stávala ještě starší kaplička. Na plášti zvonku se nachází reliéf sv. Trojice a nápis: „SIT NOMEM DOMINI BENEDICTUM IO: PERNER GOS MICH IN PILSEN 1740“. V roce 2013 prošla kaplička důkladnou opravou, na níž se podíleli Radimovičtí občané. Dne 10. 11. 2013 byla znovu vysvěcena p. Paterem Figurou z Dolnobělské farnosti. Nad vsí se nachází další kaplička, o jejímž původu nám není nic známo, neznáme ani její zasvěcení. Na mapě stabilního katastru z roku 1839 je již zachycena. V roce 2013 prošla generální opravou, která byla financována z rozpočtu Města Všeruby a za přispění Plzeňského kraje. Kaplička byla rovněž vybavena novým mobiliářem a na místo původního obrazu byl osazen dřevěný reliéf z dílny pana Radoslava Vichnara z Líšťan s tímto posláním: „stékající slzy z tváře Ježíše Krista dávají vzniknout novému životu“. Kaplička byla nově vysvěcena 12. května 2013 pan paterem Figurou z Dolnobělské farnosti.

Stravování a ubytování:

Restaurace U Nimrodů (náměstí) 
Restaurace Muňári (hřiště)
Lesní restaurace a hotel Lipovka, tel. 377 915 133
Restaurace Na farmě Líšťany, tel. 377 224 587

Cyklostezka:

Cyklostezka č.2293 Úterý- Olešovice- Umíř- Melchiorova Huť- Zahrádka- Všeruby- Nevřeň- Ledce